Bc. Petr Žůček

Bc. Petr Žůček

Do světa dětských táborů, závodů a dalších sportovních aktivit jsem byl rodinou směrován už od útlého věku. Po mém dědečkovi a otci jsem se i já věnoval ploutvovému plavání a potápění v našem klubu sportovního potápění. Postupem času se má pozice účastníka měnila v pozici organizátora a trenéra. Je to taková naše rodinná tradice.
Od útlého věku jsem se až do patnácti let věnoval závodnímu ploutvovému plavání a potápění. V průběhu dospívání jsem se začal věnovat dvěma svým velkým snům, bojovým sportům a kulturistice. Šest let jsem dělal judo a kyokushin karate, ve kterém jsem nakonec získal 1. místo v kumite (boji) na mistrovství České republiky. Fitness a kulturistice se věnuji doteď. Působím jako fitness trenér a závodník ve fitness.

Mé zkušenosti práce s dětmi jsou velice různorodé. Trénuji dětský klub ploutvového plavání a spoluorganizuji závody a dětské soustředění propojené s klasickým táborovým programem a další klubové akce. Každoročně pomáhám na dalších veřejných akcích, jako například: sportovní dny pro děti, dětské dny, příměstské tábory atd.. Dva roky jsem vedl naučný kroužek, pro děti první a druhé třídy, s názvem Malý průzkumník přírody. Kde jsme se věnovali výuce základu přírodních věd, v terénu, zábavnou formou. Několik let se věnuji výcviku a certifikaci nových přístrojových potápěčů. V současné době převážně dospívajících dětí ve věku 14-15 let.

Aktivitám pro děti věnuji tolik času, protože i pro mě byly tábory, závody a podobné příležitosti nezapomenutelnými zážitky. Pomáhali mě formovat jak psychicky, tak fyzicky. Rozvíjet mou fantazii, sílu, schopnost kolektivní spolupráce a mnoho dalších aspektů, které jsou mi do dnes k nezaplacení. V dnešní době je o to důležitější, aby se děti věnovali takovým aktivitám, protože moderní způsob života je od těchto přirozených záležitostí spíše odtahuje. To, co ovšem na práci s dětmi naplňuje mě je ta upřímná a čirá dětská radost. Když děti jásají nad vítězstvím, zpívají s námi u ohně s kytarou, rošťačí, nebo se snaží zamaskovat siláckými řečmi to, že se bojí jít na noční bojovou hru. Nezřídka se potom člověk může sám na chvíli vrátit do svých dětských let, a prožívat ty chvíle společně s nimi, dokonce zapomenouti na to, že už sám dítětem není.

Bc. Petr Žůček

Bc. Petr Žůček